Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Městské lázně
Adamsonová, Kristína ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
ARCHITEKTONICKÉ RIEŠENIE Centrom a vstupným bodom za atrakciami a relaxom je terasa s bazénom, s prístupom do kafé a svetlíkmi do recepcie. Okolo nej sa dva a pol krát obtáča plytká rampa. Tá je ohraničená nosnými stenami, za ktorými, ako za paravánmi sa skrývaju jednotlivé atrakcie, atmosféry. Výškova zmena každého bazéna, či sauny a s tým spojená fyzická námaha je odmenená otvorenými výhľadmi do okolia a samotným relaxom. Vstup do objektu je cez krytý, ale presvetlený záliv, pasáž, ktorá je pokračovaním ulice Rybárska. Tým pádom samotná recepcia je ukončením ulice. Takto odstránim problém parcely, ktorá je akoby mimo mestské dianie. DISPOZIČNÉ RIEŠENIE V časti pasáže navrhujem výstup z parkoviska, kafé-bar s jednoduchým čerstvým menu a multifunkčnú dieľňu, tvorivý kútik. Je totižto známe, že v starých lázenských lokalitách sa našli hodnotné kusy keramiky, drobnej výtvarnej tvorby a iných artefaktov, ktoré hovoria o prepojení relaxu s čipernými prácami, s relaxom manuálnym a duchovným. Zároveň táto miestnosť bude slúžiť aj ako detské jasle pre rodičov oddychujúcich v láznich, a to v presne určené dni a dobu. Po vstupe do samotných lázni , v recepcii s vysokými stropmi a svetlíkmi z terasy, sa návštevník vydá do šatní s hygienickým zázemim. Následne má volbu, či sa poberie k atrakciám , alebo zájde do posilovne, či telocvične. Ďalšou voľbou je samotný pohyb po lázních. V smere od hora nadol je cesta vláčna, krv rozprúdi opačná trasa, pri ktorej návštevník vydá určitú fyzickú námahu. V 2np sa okrem kaviarne výlučne pre hostí a výstupu na terasu, nachádzajú aj masážne kóje. Veľkú časť priestoru zaberajú technické miestnosti, ako i administratíva lázní. Na nasledújúcom poschodí sa hosť vystkytne vo vačšom foyer, s pitnou kúrou a miestnosťou plavčíka a prvej pomoci. Presklenou fasádou je možno pohliadnuť nielen na lesy nad Riviérou, ale i do átria, s vonkajšou terasou a vždy vyhriatym bazénom. Foyer je skutočným začiatkom cesty. Prvá rampa stúpa práve z tato. Všetky tmavé chodby, vystriedal jas presklených a priesvitných fasád. Nosnými sú len steny lemujúce rampy a pár doplňujúcich stĺpov pro obvode budovy. O pol metra vyššie ( a vždy sa stúpa len o 500 mm, v sklone 1:16 na 8 metroch dĺžky), sa návštevník dostáva k prvému bazénu. Slnečná južná fasáda je navrhnutá ako dvojitá, v tomto bode je skleníkom, preto niet divu, že prvé dva bazény sú spojené s dýchaním, inhaláciou, prírodou,bylinkami. Na podeste (+7.400) sa nachádza matným sklom presklená hygienická jednotka pozostávajúca z 2 wc, wc pre ztp a inštalačnej šachty. Na jednej čelnej stene sú sprchy. Tento prvok sa opakuje, kabína je vysoká len 2,6 m(sv miestnosti je 3,65m), tak aby posobila odľahčene a nebránila priehľadom. Po ľavej strane v protismere hodinových ručičiek rampa zdoláva daľšie stupne. Bazény napravo sú s protiprúdom a výrivý. V tejto časti je fasáda otočená do ulice Poříčí, na križovatku s Rybárskou a vo výške 8 metrov už z bazénov vidno na dva styčné body Brna:Petrov a Špilberk. tiež sa tu návštevník dostane k únikovému-prepojovaciemu schodisku. Možnosť skrátiť si cestu k saunám je práve tu. Nasledújúci bazén zase čerpá z možností dvojitej fasády. Studenúuvodu doplní studené, stínené, severne smerújúce prostredie. Horúci bazén je na výškovej úrovni s hygienickou kabínou....
Pásový šikmý dopravník kameniva
Švásta, Petr ; Jonák, Martin (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh šikmého pásového dopravníku pro přepravu kameniva o zrnitosti do 150 mm. Funkční výpočet je zhotoven podle normy ČSN ISO 5048 Pásové dopravníky s nosnými válečky. Zpráva obsahuje stručný popis funkce, použití i konstrukce dopravníku a jeho částí. Na základě zadaných rozměrů je zpracován funkční výpočet transportéru, zjednodušený návrh konstrukce a napínacího zařízení dopravníku. K práci jsou připojeny výkresy napínacího zařízení a sestavy dopravníku.
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
Rozvoj technologie frézování forem povlakovanými tvarovými frézami
Doležel, Ondřej ; Bumbálek, Bohumil (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možným rozvojem frézování forem různými druhy povlakovanými moderními frézami. První část je věnována analýze soudobých trendů výrobních technologií forem. V analýze jsou uvedeny různé druhy strojů a nástrojů pro výrobu různých druhu forem a zápustek. Další část se věnuje návrhu zápustky pro část nůžek na plech. Pokračuje se návrhem výroby po tepelném zpracování a dokončení zápustky frézováním. Pro frézovaní zápustky jsou navrženy nástroje, NC program a možný rozvoj výroby zápustky pomocí nového obráběcího centra a možnost optimalizace výroby. Předposledním bodem práce je technicko ekonomické zhodnocení daného směru rozvoje porovnání kladu a záporu jednotlivých metod. V závěrečném zhodnocení je vše shrnuto.
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
Obnova areálu Tasovického mlýna
Popelka, Antonín ; Eichler, Zdeněk (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Projekt obnovy areálu Tasovického mlýna prezentuje strategii možného přístupu k historicky cenným objektům v barokní krajině Jižní Moravy. Ve třech krocích postupně do areálu navrací život a současně znovuvytváří zpřetrhané sociokulturní vazby v obci poznamenané údělem sudetských území. Logika strategie vychází z místních jedinečností a kulturních tradic. V první fázi areál ožívá výrobou reflektující již existující fenomény (minipivovar, cukrářská výroba). Druhá fáze přináší provoz restaurace a posiluje vnímání lokálního patriotismu. Ve třetí fázi areál doplňují služby (ubytování, konání tematických workshopů, infocentrum) a tím jej otvírají pro turistický ruch. Řešení zachovává v maximální možné míře stávající konstrukce a dává vyniknout prvkům s historickou hodnotou. Původní konstrukce jsou jasně materiálově odlišeny od nových: původní jsou v tradičních materiálech - cihla, kámen, dřevo, na novodobých se uplatňuje sklo a cortenový plech.
Přestavba mlýna na malou vodní elektrárnu
Pavlík, Jan ; Hudec, Martin (oponent) ; Klas, Roman (vedoucí práce)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první části je pojednáno obecně o malých vodních elektrárnách, jejich stavebním řešení, strojním vybavení a ekonomické efektivnosti a slouží k základní představě o provozu a údržbě takového vodního díla. Druhá část se zabývá konkrétně malou vodní elektrárnou v Crhově, která byla přestavena z původního mlýna v devadesátých letech 20.století panem Petrem Königem.
Návrh a konstrukce CNC routeru pro DPS
Gerják, Rastislav ; Vaculík, Sebastian (oponent) ; Vyroubal, Petr (vedoucí práce)
V strojnom priemysle, jak aditívne, tak aj subtraktívne výrobné metódy sú ovládane inštrukciami vo forme G-kódu, vďaka čomu je možné utilizovať obe technológie v jednom modulárnom zariadení. Hlavným cieľom je navrhnúť, skonštruovať a skalibrovať viacúčelové zariadenie založené na RepRap 3D tlačiarni, ktoré by bolo schopné využívať integrovanú brúsku na precízne frézovanie ľahších materiálov. Zvláštny dôraz je kladený na schopnosť frézovania prepojovacej štruktúry a vŕtania dier do plátovaného substrátu s cieľom fabrikácie funkčnej DPS suchou subtraktívnou metódou.
Hobby CNC frézka
Pospíšil, Jiří ; Zuth, Daniel (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce slouží jako experimentální ověření 3D návrhu hobby CNC frézky za použití dílů vytisknutých na 3D tiskárně z materiálu ABS. Práce je pojata jako úvod širší veřejnosti do problematiky CNC frézek a 3D tisku a následně jako návod ke konstrukci vlastní frézky. Důraz byl kladen na co nejnižší cenu při zachování dostatečné přesnosti a dostupnost dílů.
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Dzianová, Hana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Riešené územie sa nachádza v južnej časti zámockého komplexu v Žďári nad Sázavou, katastrálne v zastavanom území obce. Pôvodná funkcia Zámku v Žďári nad Sázavou bol cisterciánsky kláštor, založený 5.2.1252, ktorý sa zaslúžil o rozmach regiónu. Zámok sa nachádza v blízkosti významnej pamiatky svetového kultúrneho dedičstva UNESCO – Pútneho kostola sv. Jána Nepomuckého na Zelenej hore, čo predstavuje určitý predpoklad pre turistický ruch v regióne. Architektonický návrh vychádza z myšlienky obnovy nevyužívaných budov v prospech turistického ruchu na jednej strane a na druhej strane sa snaží o obohatenie miestneho obyvateľstva a regiónu. Návrh funkčne naväzuje na novovzniknuté Múzeum novej generácie, ktoré predstavuje potenciál turistického ruchu. Koncept návrhu sa snaží o doplnenie chýbajúcich a potrebných funkcií v areáli pričom sa snaží nadviazať na tradíciu a pôvodné funkcie objektov.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.